Fed byl založen v roce 1913 a má dvanáct regionálních poboček, které společně fungují jako součást federálního bankovního systému.
Počátky Fedu sahají do počátku 20. století, kdy Spojené státy čelily častým finančním krizím a panikám. Tyto události zdůraznily potřebu stabilního a pružného bankovního systému, který by dokázal reagovat na finanční výkyvy a zlepšil celkovou stabilitu ekonomiky.
Fed vznikl na základě zákona o federálních rezervách, který byl přijat v prosinci 1913. Zákon byl navržen jako reakce na potřebu bankovní reformy a podpořil ho prezident Woodrow Wilson. Jeho cílem bylo vytvořit decentralizovaný bankovní systém, který by byl schopen zajistit likviditu a stabilitu celé ekonomiky a zároveň zohlednit zájmy různých regionů země.
Federální rezervní systém je založen na modelu, který je kombinací veřejných a soukromých prvků. Fed je strukturován tak, aby zohledňoval potřeby celé ekonomiky a zároveň umožňoval účinnou regulaci a dohled nad finančním sektorem. Jeho hlavními nástroji jsou:
Měnová politika: Fed hraje klíčovou roli při řízení nabídky peněz. Prostřednictvím měnové politiky ovlivňuje úrokové sazby a množství peněz v oběhu s cílem dosáhnout optimální inflace a nezaměstnanosti. Těchto cílů se snaží dosáhnout prostřednictvím operací na volném trhu, změn úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv pro komerční banky.
Bankovní dohled a regulace: Fed vykonává dohled nad komerčními bankami s cílem zajistit jejich finanční stabilitu a integritu. Sleduje jejich kapitálové požadavky, likviditu a úvěrová rizika a zajišťuje dodržování pravidel a předpisů.
Služby platebního systému: Fed zajišťuje hladké fungování platebního systému ve Spojených státech prostřednictvím služeb, jako je zúčtování šeků, elektronické platby a mezibankovní převody.
Podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti: Fed je odpovědný za podporu maximální zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Činí tak prostřednictvím své měnové politiky a dohledu nad bankovním systémem.