V dnešní době sledujeme vysoký nárůst inflace a tím zdražování potravin i spotřebního materiálu. Jak se výška inflace dotkne půjček a zda vůbec je vůbec zdražování reálné je spíše spekulace.
Výška inflace totiž není relevantním důvodem pro zvyšování úroků za půjčky a úvěry. Samozřejmě, že se mohou najít finanční instituce, které by z navýšení úroků mohli přistoupit a to hlavně banky. Bude se to spíše ale týkat velkých úvěrů jako na bydlení či hypoték. Cena se však díky vyšší inflaci může dotknout různých poplatků za vedení účtů, výběry z bankomatů a podobně. Tento problém se týká také spíše jen bank.
Co se týče zvyšování úrokové sazby u nebankovních společností, tak takový trend je málo pravděpodobný. Výjimky mohou tvořit nebankovní instituce, které poskytují své půjčky za velmi nízký úrok a to díky propojení na banky jako jsou sesterské společnosti bank, které se na našem trhu chovají jako nebankovní. Převážná většina nebankovních subjektů má však své úrokové sazby neměnné a jejich zvyšováním by je to mohlo spíše poškodit než přinést užitek.
Následkem vyššího schodku ekonomiky a růstu inflace by však mohly být přísnější pravidla při schvalování půjček. Jelikož v krizi častokrát dochází ik samotnému zadlužování spotřebitelů, mohou nebankovní instituce pro ochranu svého kapitálu nastavit přísnější režim procesu dokládání bonity žadatele o půjčku. I toto je však stále v rovině spekulací a v současnosti nepozorujeme žádný extrémní trend zpřísňování pravidel.
Pro spotřebitele by mohlo být při vysoké inflaci největším rizikem jejich úroková fixace u hypoték. Pokud klient má hypotéku s úrokem fixovaným na 5 let a tato lhůta mu končí, může se dostat do situace, že jeho splátka za hypotéku se zvýší. Výšku úroku hypotéky však kontroluje Česká národní banka a tak se zvyšování nedá ovlivnit samotnými bankami.
Slova jako "inflace", "index spotřebitelských cen (CPI)" a "kupní síla" se v poslední době objevují ve zprávách poměrně často. Slyšíme, že kupní síla klesá, že inflace ubírá úspory a že index spotřebitelských cen se pohybuje od jednoho extrému k druhému.
Žádost o půjčku může být často zdlouhavá a časově náročná. Co však dělat, když se objeví nečekané výdaje a vy potřebujete peníze hned? Rychlou půjčku můžete využít na jakoukoli spotřební potřebu, ale pojďme se blíže podívat na situace, kdy má největší smysl.
Roční procentní sazba nákladů (RPSN) je procentní podíl ročních nákladů na úvěr, který zohledňuje všechny náklady spojené s poskytnutím úvěru. Jinými slovy, RPSN vám poskytne jasnou představu o tom, kolik vás bude konkrétní půjčka ročně stát. V Česku je uvádění RPSN v úvěrové smlouvě povinné.
Pro většinu věřitelů je současné nesplácení "výstražným znamením", které signalizuje, že žadatel není v současné době bonitní. Existují však věřitelé, u kterých je možné za určitých podmínek získat půjčku i přes zpoždění splátek.
Využívání úvěrových služeb je mezi spotřebiteli oblíbené, protože jim umožňuje utrácet mimo jejich rozpočet. Spotřebitelský úvěr má spotřebitelům pomoci pokrýt neplánované výdaje a zároveň zajistit, aby použití vypůjčených peněz bylo v rozumných mezích. S půjčkami jsou však vždy spojena určitá rizika, která je dobré si čas od času připomenout.
Pro rodiče může být už jen pomyšlení na příchod září stresující. Klíčovou událostí tohoto měsíce je bezpochyby začátek školního roku pro děti, který s sebou nese spoustu výdajů, z nichž některé jsou očekávané a řádně zahrnuté v rodinném rozpočtu a jiné vás naopak zaskočí a naruší hospodaření domácnosti.
Bitcoin je v módě. Znovu. Stejně jako před téměř čtyřmi lety o tom mluví všichni. Mnohým není ani jasné, co to je, ale nikomu neuniklo, že se s touto novou peněžní technologií něco děje. A chtějí investovat. Proto vám dnes řekneme, jaké jsou možnosti investování do bitcoinu a které z nich doporučujeme.
Riziko půjčení peněz je pro obě strany stejné. Důsledky nesplácení dluhu nese věřitel i dlužník.
