Přidaná hodnota je především ekonomický ukazatel, který se používá k měření hodnoty nebo bohatství vytvořeného společností. Používá se také jako základ pro výpočet daně z přidané hodnoty (DPH) a pro měření hrubého domácího produktu (HDP).
Přidaná hodnota je ekonomický ukazatel, který měří hodnotu výroby ve společnosti. V národním účetnictví je to součet hrubé přidané hodnoty HDP dané země.
Přidanou hodnotu lze také definovat jako hodnotu výroby sníženou o mezispotřebu (rozdíl mezi čistým provozním ziskem a kapitálovými náklady).
Přidaná hodnota je tedy definována jako saldo účtu výroby, které měří hodnotu produkce vyrobené v podniku. Tento pojem by neměl být zaměňován s obratem. Ta představuje součet všech prodejů společnosti.
Pro výpočet přidané hodnoty je třeba od obratu podniku odečíst celkovou výši mezispotřeby, tj. hodnotu výrobků nakoupených od jiných podniků za účelem jejich začlenění do výroby. Získaná přidaná hodnota je hrubá přidaná hodnota. Čistá přidaná hodnota zohledňuje opotřebení kapitálu (odpisy).
Rozdělování přidané hodnoty je významným ekonomickým problémem a má silný politický rozměr. Určuje rozdělení plodů ekonomické výroby mezi práci, kapitál a příjem, který vybírá stát.
Přidaná hodnota se dělí na příjem z práce (mzdy), příjem z kapitálu a vládní odvody nebo, jednodušeji, na mzdy, zisky (obvykle měřené hrubým provozním přebytkem) a daně.
Zvýšení podílu přidané hodnoty na mzdách a platech má podpořit zvýšenou poptávku, a tím stimulovat nabídku a zaměstnanost.
Pokud se zvýší podíl připadající na vlastníky kapitálu (akcionáře), mělo by jim to umožnit nadále poskytovat kapitál společnosti, která je považována za ziskovou, a snadněji financovat investice.
Vlasy a nehty se skládají z buněk stejně jako zbytek těla. Pokud by však tyto buňky byly živé, inervované a citlivé, nemohly by správně plnit svou ochrannou funkci. Představte si například, že vás bolí nehet, když se o něco poškrábe, nebo vlas, když se zasekne v zipu.
Pláč je pro lidi přirozeným způsobem vyjadřování emocí. Pláč může být užitečný, protože:
Jurské období je druhým obdobím triasu. Začala asi před 199,6 a skončila před 145 miliony let.
Poikilotermní (studenokrevní) živočichové jsou ti, jejichž tělesná teplota se mění v závislosti na venkovní teplotě. Jinými slovy, nemají vnitřní termoregulační mechanismus, který by udržoval jejich tělesnou teplotu konstantní. Tito živočichové se musí přizpůsobit změnám vnější teploty pomocí fyziologických a behaviorálních adaptací.
"Přirozené" se nazývá a označuje věci, které se vyskytují v přírodě bez zásahu člověka. Může se jednat o rostliny, zvířata, minerály, krajinu a podobně. Příklady přírodních věcí mohou zahrnovat:
Rád bych znal odpověď na otázku, jaké jsou výrobní faktory. Děkuji za odpověď.
Zajímalo by mě, co by se stalo s mými penězi, které mám v bance, kdyby vypukla válka.
